Dýně jsou tady, dýně jsou i tam...

Poslední dobou mám pocit, že musím všechno možné vyzkoušet, zažít a navštívit... 
A tak nově (mimo spousty jiných aktivit) objevuju potraviny, o kterých jsem donedávna neměla ani potuchy a nebo je úspěšně ignorovala. A hle. Den je hned barevnější, když celý týden nevečeříte stále tu stejnou brokolicovou polívku nebo 3P+P (mou zamilovanou kombinaci pasta, pesto, parmesan doplněnou o čtvrté “p”, pomodori secchi).

Nečekejte žádné terno, ale v podstatě náhodou se mi dostaly do hledáčku dýně. Ještě nedávno jsem nechápala, k čemu ty oranžové obludky jsou, a jedinou “pochoutku”, kterou jsem doma mohla ochutnat, byl přeslazený dýňový kompot. Šup, a dýně byla na blacklistu.
Včera jsem se ale rozhodla dát dýním druhou šanci a usoudila jsem, že dýňové muffiny budou to pravé pro navození halloweenské atmosféry.
Hledala jsem na internetu nějaký vhodný recept, až jsem zabrouzdala na můj oblíbený blog Chez Lucie, kde bylo vše potřebné.
Muffiny nejsou nijak složité, většinu ingrediencí jsem měla doma. Až na dýňové pyré, které jsem pořídila v obchodě se zdravou výživou.

195g mouky, 1 lžička prášku do pečiva, 1/2 lžičky jedlé sody, 1 lžička mleté skořice, 1/4 lžičky mletého zázvoru, 1/2 lžičky soli, 113g změklého másla, 200g cukru krupice, 2 velká vejce, 1 lžička vanilkového extraktu a konečně 180ml dýňového pyré. Bezmyšlenkovitě jsem všechno naházela do mísy a až pak si přečetla postup, kde se jednotlivé části měly zvlášť promíchávat. No nic. Tyčový mixer vše spravil a těsto jsem udělala taky. Ještě že ty muffiny nepotřebují zvláštní péči. 
Stejně tak v troubě. Po 20 minutách, kdy se těsto v košíččích opalovalo při 180°do zlatova (teda oranžova), byly muffiny hotovy. 

Nakonec jsem je ozdobila polevou (moučkový cukr, trocha vody a dýňového pyré pro barvu - nemám oranžové potravinářské barvivo) a nakreslila ksichtíky. Na zdobení používám zdobící tubičky od Dr. Oetker. Když mi poleva došla, došlo i mně, že jsem ji vůbec nemusela dělat. Bez ní vypadaly malé sladké dýně ještě lépe. No snad příště.

Tak co, dali byste si...? Zkuste je. Jsou opravdu jednoduché :-)

Musím se přiznat, že jsem ani jeden upečený muffin neochutnala, tudíž ani nevím, jak chutnají. (A teď při psaní se mi sbíhají sliny.) Těsto bylo ovšem moooc dobré.

Nejvíc ze všeho mě ale potěšilo, co takový jeden muffinek dokázal... :-)